Oběť lidské debility

4. února 2018 v 8:15 | čurák
Lidi si obvykle dělají z hlupáků srandu a když hlupák udělá nějakou bezpečnou hloupost, říkáme "Ha ha! To je tak na dawinovu cenu!"

Bohužel mi hloupí lidi nepřipadají k smíchu, dokonce si myslím, že jsou nebezpeční a často existují jen proto, aby přinášeli problémy druhým. A skutečně - celá řada problémů vznikne jen proto, že si je někdo vymyslí.
 

Proč nám záleží na slavných lidech

15. ledna 2018 v 21:47 | čurák
Pamatuju si svůj šok, když umřel David Bowie. Ještě větší, když umřel Chester Bennington z Linkin Park a dnes umřela Dolores z The Cranberries.

Když zjistím, že takto někdo umře, dostane mě to. Jsem pak smutnej a truchlím.

Ale ptám se - není to divný? Chci říct, že když umře třeba někdo u nás na vsi nebo když umře nějaký můj příbuzný (nějaký teta xyz z dvacátého kolene od mého pra pra cosi), tak je mi to ukradený. Nj. tak prostě někdo zkapal, co má být. Všichni zkapeme. Já taky zkapu.

Přátelství nemá takovou hodnotu, jak si lidi myslí

14. ledna 2018 v 13:01 | čurák
Lidé si obvykle myslí, že přátelství je něco velice hodnotného, svatého, důležitého. Nedávno mi jeden známý říká o jednom svém kamarádovi, cituji: "Je pro mě hrozně důležitý, dal bych za něj ruku do ohně!"
 


12. ledna 2018

12. ledna 2018 v 23:44 | čurák
Někde jsem četl, že na většinu psychických problémů pomáhá se vypsat. Well, let's try it. Já už jsem zkoušel několikrát si vést deník, ale vždycky jsem se na to pak vymrdal, protože mě to nebaví. Nebaví mě cokoliv dělat pravidelně. Leda tak masturbace a ta mě taky nebaví nad tím stejným druhem porna. A proto sleduju stále větší a větší prasečiny.

Rok 2018 dopiči

4. ledna 2018 v 18:11 | čurák
Znáte takovej ten pocit hrůzy, kterej obvykle cítí student den před maturitou nebo vysokoškolák před státnicema? Já se tak cejtím obvykle na Silvestra, protože přicházející novej rok je něco jako těžký břímě, který se na mě za chvíli zřítí a já s tím nic nemůžu dělat.

Čas nezastavíš.

Filmy stojej za hovno

31. prosince 2017 v 9:29 | čurák
Nebaví mě sledovat filmy. A jak tenhle problém řeším? Jednoduše: nesleduju filmy.

Akorát teda hádám, že jsem v tomhle ohledu divnej (dokonce i na poměry mého obvyklého podivínství), protože 99% ostatních lidí filmy baví. A mě dřív taky bavily. Tj. vedl jsem si profil na ČSFD, kromě mainstremových popkornovek mi nevadilo koukat i na různé pseudoumělecké festivalové počiny od různých hipsterských režisérů, kteří to přehání s drogama.

Lidi dovedou všechno zhnusit

29. prosince 2017 v 22:48 | čurák
Jeden z dobrých důvodů, proč se lidem vyhnout je fakt, že dovedou hodně věcí zhnusit.

Třeba jsem měl rád metal (jako hudební žánr) a stále mám, ale metloši mě serou. Navštívil jsem pár metalových fesťáků a ne-e. Metloši jsou jako zvířata, dělají bordel, blijou všude, serou všude, chčijou všude, vyřvávají celou noc podivný zvuky a tak podobně. To je vlastně ještě ta pozitivní část. Ale... často se předhání v tom kdo má větší znalosti metalu, kdo zná víc kapel, víc alb...

Vlk Samotář

26. prosince 2017 v 14:10 | Čurák
Od mala jsem byl ten, co radši trávil čas sám. Už ve školce jsem se držel od ostatních stranou a nezapojoval se do společných aktivit. Byl jsem vlk samotář, podivín, ten co nikdy nikam nechodil a raději si hrál sám. A to mi taky zůstalo do dnes.

To je naprosto v pořádku, každej je nějakej. Nemusíme být všichni společenští, ačkoliv já mám hraniční poruchu, takže je moje asocialita spíše nějaký symptom. Chci říct - ostatní lidi zřejmě mají rádi společnost. Být v pátek/sobotu večer doma je pro ně něco naprosto nepředstavitelného... oni prostě musí "někam ven mezi lidi" - do hospody, na vesnickou diskotéku, na nějaký mejdan, "vyrazit někam s kamarády". Nerozumím tomu, co jim to dává. Existuje nějaký druh emoce, kterou nemám?

Fuck Xmas

23. prosince 2017 v 18:53 | Čurák
Existuje větší klišé, než hejtování Vánoc? A navíc od negativního degena mýho typu, kterej hejtuje všechno jako patnáctiletej puberťák, přestože je mu třicet?

No, nemůžu říct, že nesnáším Vánoce, ale spíše mě naprosto nezajímají. Pohádky mě nebaví a připadají mi stupidní (i ty český), cukroví mi nechutná, vánoční výzdoba na mě působí jako mega kýč a nemám ani potřebu chodit na vánoční trhy, klepat se tam zimou, poslouchat sračkovou hudbu, zvonit na zvoneček, fotit stromek (kterej hlídají často vojáci, protože nám prej nic "nehrozí") a chlemtat svařák.

Nesnáším lidi aneb Misantropie

16. prosince 2017 v 13:01 | Čurák
Nenávist k druhým lidem neboli misantropie přichází ve vlnách (nebo "cyklech" chcete-li) skoro pravidelně jako Vánoce nebo Halloween. Všechno obvykle začne tak, že se postupně izoluju od světa. Vyhýbám se lidem, mažu profily na sociálních sítích, uzavírám se do sebe. A v tu chvíli se utápím v nenávisti ke světu, lidstvu i sobě samému. Ale protože člověk je "social animal" a postupně taky přijde jaro, začnu se cítit osamělý a chci někoho poblíž. Lidi mají různé výhody. Dá se s nimi mluvit kupříkladu. A ano, s domácími mazlíčky těžko člověk svede rozhovor na témata typu: "Je fiat měna bublina, která povede k hyperinflaci?" nebo "Co se Kafka snažil sdělit svým dílem PROMĚNA?"